Dolomity bez pochyby patří k těm nejvyhlášenějším fotografickým destinacím. A najdete v nich doopravdy celou řadu úžasných a populárních míst, kam si můžete "dojít pro fotku" skoro na jistotu. Ale pak jsou tu taky místa, která až tak známá nejsou a stejně stojí za to. Já si obojí vyzkoušel v jednom letním týdnu.
Lago di Braies
Vyhlášené místo, které zná snad každý, kdo kdy zabrousil na Instagram. Stylové loďky brázdí azurovou hladinu jezera a v pozadí se tyčí mohutná skalní stěna. Prostě nádhera vedle nádhery.
Největší nevýhodou tohoto romantického místa je, že u něj nikdy nebudete sami. Jakože nikdy. Už v pět ráno tu potkáte řadu fotografů a influencerů a po osmé už tu není k hnutí. Sami jsme jezero přejmenovali na Lago di Instagram a rychle mazali pryč...
Lago di Braies najdeš tady. Spát se dá v dodávce na nedalekých parkovištích, za mírný poplatek, samozřejmě.
Strudelkopf
Ne že by místo s názvem sladko pochutiny bylo nějakým supervýznamným fotografickým spotem, ale jedna věc se mu nedá upřít. Máte tu ničím nerušený výhled na věhlasné a populární Tre Cime. Stačí tu být ve správný čas (ráno, večer, ne přes den jako já, ale byl to výlet s dětmi, takže co už), chytit dobré světlo a o krásnou fotku budete mít postaráno. Jo, hodí se delší sklo.
Na Strudelkopf se vyráží ideálně z parkoviště Prato Piazza. Na něj je potřeba vyjet placenou silničkou z Ponticello. Těch 10 EUR za to stojí. Další cesta až na vrchol zabere maximálně hodinu a půl, a to jen když se budete zdržovat focením výhledů okolo.
Cinque Torri
No jasně. Nejkrásnější "rozházené" kamení v Dolomitech si o tenhle seznam prostě říká. A pro mě je to opravdu oblíbené místo, nejen kvůli své malebnosti, ale taky kvůli lezení - toho je tu hromada a je parádní. Co je ale důležitější - krásné světlo je to ráno i večer a tak stojí za to tady nějakou dobu pobýt.
Jenže! Nejen Cinque Torri fotograf je živ. Ze stejného místa se totiž nabízí celá řada dalších kousků krajiny, na které stojí za to zamířit objektivem. A konkrétně úplně nejlépe nějakým delším.
Použité foto vybavení
Sony a7III | Zeiss Batis 18/2.8 | Zeiss Batis 135/2.8 | náhradní baterie NP-FZ100 | Peak Design Capture | Peak Design Shell | Peak Design Travel Tripod
Croda di Lago
Zubatý hřeben, který možná na první pohled nevypadá nijak zásadně zajímavě, stojí určitě za pohled druhý i třetí. Dobré světlo z něj udělá fantastickou fotogenickou záležitost.
A za úplného soumraku stojí za to být trochu kreativní. Protože v jednoduchosti je síla.
A ještě nekončíme. Protože trochu jiným směrem zase uvidíte vrcholek Sorapiss, a ten si taky zaslouží jednu nebo dvě fotky... možná víc.
Cinque Torri i okolní krásy jsou přímo tady. Až do 10. července se dá vyjet malou a prudkou asfaltkou přímo pod kopec - což je hodně komfortní - a ti co mají spací auto, tam můžou v klidu spát. Doporučuji. Na místě je u horské chaty voda, pod Cinque Torri i veliká horská chata s restaurací a nechutně drahým radlerem. Ale je tam krásně.
Seceda
Jestli existuje nějaké další takové místo, řekněte mi o něm. Focení na Secede jsem plánoval aspoň dva roky a jen tak tak mi to letos vyšlo. Tedy, ono nejde tolik o samotnou Secedu, ale i hřeben a skupinu vrcholků Odles, které se jak zuby derou z vlnících se dolomitských pastvin.
Zní to krásně? No ono to krásné je. Jen počítejte s tím, že ranní světlo je lepší než večerní, takže vás tak jako tak jedna cesta (nahoru nebo dolů) čeká po vlastních. Ale stojí to za to!
Na Secedu se dá vylézt z mnoha směrů a taky se dá pomoct si lanovkou. Já jsem si mírně, při cestě nahoru, pomohl lanovkou na Col Raiser. Pak už pěšky. Dolů už úplně pěšky, ale to je komfortní pěšina. U stanice lanovky dole jsou placená parkoviště, na kterých se také dát přespat v autě.
Chcete kus Dolomit na stěnu? Vyberte si z fotek v článku nebo v galerii Dolomity. A napište mi: pioletproduction@gmail.com!