Hned na prvních řádcích musím zmínit, že jsem spokojeným uživatelem prvně zmíněného fotoaparátu. Sony a7III používám déle než dva roky a přes dva roky je pro mě ztělesněním univerzálního nástroje, který sice v několika ohledech dělá kompromisy, ale ve finále umí v podstatě všechno nadprůměrně dobře.
Zároveň ale musím říct, že jako fotograf pohybující se nejčastěji v horách (a provozující lezecké aktivity ve všech možných formách) dokážu ocenit kteroukoliv výbavu, která snižuje hmotnost a objem. Je tedy na snadě, že když a7c vyšla, nemohl jsem si nevšimnout.
A před měsícem jsem se konečně rozhoupal, zatahal za nitky a díky mým drahým přátelům z českého zastoupení Zeiss se k jednomu testovacímu kousku Sony a7c dostal (takže díky i českému zastoupení Sony!)
Teď by asi bylo na místě říct, jaká jsou moje nejčastějšé fotografovaná témata a jak se promítají do toho, co od fotoaparátu chci. Pro kontext je to důležité.
Hlavní témata mojí tvorby by se dala zařadit do kategorií: krajina, adventure sporty, lidi. Nejsem plný profesionál, ale fotografie mě částečně živí. Toť k úvodu. Jdeme porovnávat!
To zjevné: fyzické proporce
Sony a7III a a7c jsou v podstatě totožně velké. Tedy v těle - myslím tím onen blok, který obsahuje nejvíc elektroniky a srdce fotoaparátu, čip. Ten hlavní rozdíl je, že do tohoto bloku se u a7c vešel i hledáček. Ten je opravdu malý, ale jeho kvalita je dobrá a při práci mi nevadil. Jen by se určitě hodila výrazně větší očnice, když fotíte někde venku na výrazném světle.
Další věc, která praští do oka (nebo spíš do ruky), je hmnotnostní úspora. Ta je 150 gramů, což nezní jako moc, ale vyjádřeno procentuálně, jde skoro 25% úsporu. A je to cítit a mě se to ohromně líbí. Na druhou stranu s tím trochu utrpěl grip, který je menší (i když pojímá stejnou baterii jako a7III). Ale ve výsledku mi mělčí grip zásadně nevadil. Spíš vůbec.
Oba dva přístroje pak mají obdobně rozložené ovládací prvky základního charakteru (spoušť, on-off, korekci expozice, volič režimů), ale v mnoha se vcelku zásadně následně liší. Já osobně vyzdvihnu tři rozdíly v ovládacích prvcích, které mne ovlivňovaly nejvíc:
Přední roller na gripu a7c chybí.
Joystick na zadní straně a7c chybí.
Programovatelná tlačítka - a7III má tři taková. a7c má jediné.
Nejprve se podívám na přední roller. Jsem vcelku zvyklý na tomto místě ovládat clonu, navíc v kombninaci se zadním rollerem (čas) a otočným kolečkem na zadní straně (ISO) mám plnou kontrolu nad manuálním nastavením expozice. Je to samozřejmě můj způsob práce a na a7III mě vyhovuje. Na a7c tahle workflow nefunguje. To nemusí vadit, když fotíte něco, co moc nespěchá, a zároveň to nemusí vadit, když častěji fotíte na prioritu clony nebo času. A také to nevadí v případě, kdy dáte fotoaparátru nadvládu nad ISO (protože víte že do určité - zastropované - hodnoty to nemusíte řešit. Pro mě to ale drobný nedostatek byl. Když totiž fotím např. komerčně a musím mít jistotu toho nejlepšího výsledku, mám rád pod kontrolou každý aspekt a jeho ovládání chci mít po ruce. Ne v menu.
Teď se podívejme na chybějící joystick. Ten na a7III nejčastěji používám na výběr umístění ostřícího bodu. Někdo by mohl namítnout, že u obou fotoaparátů funguje perfektně kontinuální ostření a že tak není potřeba tolik řešit umístění ostřícího bodu. Ale s tím úplně nesouhlasím. Za prvé, někdy není kontinuální ostření / tracking úplně spolehlivý, za druhé, opět mám rád věci pod kontrolou a pohybovat ostřícím bodem pomocí kolečka a centrálního tlačítka je sebevražda. Určitě se dá také namítnout, že se dá ostřící bod zvolit na dotykovém displeji, ale to rozhodně není nejergonomičtější řešení. Navíc, často se mi stalo, že jsem si prostě omylem přehodil ostřící bod jinam tváří, kterou jsem se dotkl displeje, když jsem koukal do hledáčku. To jsem nakonec vyřešil otočeným a zavřeným displejem.
Posledn í věc týkající se ovládání jsou programovatelná tlačítka. Na své a7III v praxi používám nejčastěji jen jedno (pro crop), a tak mi na a7c nijak zásadně nechyběly. Takže tady z mé pozice bez výtky, ale zmínit jsem to musel.
Elektronika - čip, ostření a další
Podle rozlišení a specifikace se zdá, že a7III má stejný full-frame sensor jako a7c. Oba mají rozlišení 24,2 mpx, oba jsou BSI-CMOS. a7c je ale trochu novější (asi 2 roky), je tedy možné, že jde i o trochu "lepší" sensor. Z praxe se ale rozdíl moc poznat nedá. Obrazová kvalita obou je skvělá.
Kde ale rozdíl poznáte určitě, to je ostření. Což o to, a7III nabízí slušně rychlé a přesné kontinuální ostření, vcelku spolehlivé sledování objektu, ostření na oko... Ale a7c to všechno dělá prostě líp. Ostření je rychlejší, live-tracking funguje skvěle (výrazně spolehlivěji sleduje objekt než a7III) a to jak při focení, tak ve videu. Oba foťáky pak zvládají 10 snímků za vteřinu, což jsem při focen í skialpinistů a splitboarderů využíval vcelku často. V téhle kategorii je prostě a7c jasný vítěz.
Pomalu se dostáváme ještě k jednomu zásadnímu rozdílu, který oba dva fotoaparáýty mezi sebou mají. A to je často zmiňovaný slot na SD karty. Sony a7III má dva, a7c pouze jeden. V tomto ohledu asi nejvíce záleží na tom, co fotíte a jak fotíte. Pokud bych byl svatební fotograf nabo fotil opravdu zásadní zakázkum, kde si nemohu dovolit jedinou chybičku, je jistota dvou SD karet určitě dobrá. Když se ale podívám na svoji zkušenost s kvalitními paměťovýnmi kartami, tak se mi stalo za celý život jen jednou, že by nějaká selhala (a data se z ní stejně neztratila). Takže pokud jde o osobní použití, nevidím v jednom slotu pro kartu problém.
Vyměním a7III za a7c?
Ne. Ovládací prvky na a7III jsou pro moji práci, respektive styl práce, vcelku zásadní, a za 14 dní jsem si úplně nezvykl na ovládání a7c. A teď primárně mluvím o použití v horách, kde je potřeba často pracovat v rukavicích a to dělá rychlé nastavení čehokoliv podstatně složitější. Chyběl by mi přední roller i joystick.
Tady ale moje výtky končí. Pořídil bych si a7c jako druhé tělo? Absolutně. A je dost pravděpodobné, že bych jej v méně náročných podmínkách používal častěji. Kompaktnost a nízká váha mi v kombinaci s objektivy, které používám, seděla a moc se mi líbila.
A co na to Sony a7IV
Jasně, i nejnovější kousek v portfoliu Sony je potřeba vzít do uvažování. Ten ale stojí o cca 20 tisíc víc (ale má určitě co nabídnout, včetně většího rozlišení, lepšího ostřícího systému atd..). Ale mě osobně cenovka ještě nepřesvědčila, abych z a7III přešel dál.
Foceno s a7c a Zeiss Batis 135/2.8
Foceno s a7c a Zeiss Batis 18/2.8
Moje standardní foto výbava:
Comments